|
|
Difference in Aldous Huxley's approach to the concept of dystopia in the 1930s and 1960s with references to his selected works
Hronová, Marie ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
NÁZEV: The difference in Aldous Huxley's approach to the concept of dystopia in the 1930s and 1960s with references to his selected works AUTOR: Marie Hronová KATEDRA: Katedra anglického jazyka a literatury VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Petr Chalupský, Ph.D. ABSTRAKT: Tato práce se zabývá přístupem Aldouse Huxleyho k dystopickému románu. Za tím účelem analyzuje jeho dvě díla, konkrétně Brave New World (1932) a Island (1962). Cílem teoretické části je poskytnout kontext k těmto dvěma dílům, a proto popisuje nejdůležitější společenské změny, které se objevily po první světové válce, a nadále se rozvíjely po druhé světové válce. Tato část se také zabývá rozvojem psychofarmakologie a jeho důsledky, neboť toto téma je důležité v obou rozebíraných dílech. Další kontext je dán popsáním základních myšlenek vybraných východních filosofií, které jsou stěžejní v jednom z Huxleyho románů. Praktická část pak analyzuje společnost vyobrazenou v díle Brave New World, s cílem určit znaky Huxleyho dystopického románu a vysvětlit jeho kritiku společnosti 30. let 20. století. Island je pak posuzován jako protějšek románu Brave New World, neboť obě díla se zabývají stejnými tématy, které nicméně popisují z různých perspektiv. Cílem této části je tedy analyzovat a porovnat principy obou vyobrazených společností a ukázat, jak Huxley...
|
|
| |
|
|
Influences on the 21st century English-written dystopian literature
Petrová, Eva ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá popisem, rozborem a vysvětlením nejzásadnějších vlivů na vývoj anglicky psané dystopické literatury 21. století. Tyto vlivy jsou popsány a demonstrovány na vybraných dílech, konkrétně na románu Oryx and Crake (2003) od Margaret Atwood, Never Let Me Go (2005) od Kazuo Ishigura, The Hunger Games (2008) od Suzanne Collins, Matched (2010) od Ally Condie, a The Bone Season (2013) od Samanthy Shannon. Cílem teoretické části je objasnit pojem dystopie, definovat dystopii jako literární žánr a popsat historii vývoje dystopické literatury. Dále se tato část zabývá vlivy na vývoj dystopie se zaměřením na 20.století, a stručným popisem obsahů knih vybraných pro použití v praktické části. Praktická část se pak zabývá nejzásadnějšími vlivy na vývoj dystopické literatury psané v 21.století, a to vlivy vycházejícími z metod sociální kontroly, objevů na poli vědy a techniky, a z různých představ o konci světa, jako jsou války a nemoci. Součástí praktické části je popis těchto vlivů a jejich vysvětlení, dílčí dělení, a následná ilustrace těchto vlivů a jejich projevů na vybraných literárních dílech. KLÍČOVÁ SLOVA Dystopie, dystopický román, 21.století, hlavní vlivy, vývoj žánru, kontrola, vývoj vědy a techniky, obraz společnosti
|
|
|
Difference in Aldous Huxley's approach to the concept of dystopia in the 1930s and 1960s with references to his selected works
Hronová, Marie ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
NÁZEV: The difference in Aldous Huxley's approach to the concept of dystopia in the 1930s and 1960s with references to his selected works AUTOR: Marie Hronová KATEDRA: Katedra anglického jazyka a literatury VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Petr Chalupský, Ph.D. ABSTRAKT: Tato práce se zabývá přístupem Aldouse Huxleyho k dystopickému románu. Za tím účelem analyzuje jeho dvě díla, konkrétně Brave New World (1932) a Island (1962). Cílem teoretické části je poskytnout kontext k těmto dvěma dílům, a proto popisuje nejdůležitější společenské změny, které se objevily po první světové válce, a nadále se rozvíjely po druhé světové válce. Tato část se také zabývá rozvojem psychofarmakologie a jeho důsledky, neboť toto téma je důležité v obou rozebíraných dílech. Další kontext je dán popsáním základních myšlenek vybraných východních filosofií, které jsou stěžejní v jednom z Huxleyho románů. Praktická část pak analyzuje společnost vyobrazenou v díle Brave New World, s cílem určit znaky Huxleyho dystopického románu a vysvětlit jeho kritiku společnosti 30. let 20. století. Island je pak posuzován jako protějšek románu Brave New World, neboť obě díla se zabývají stejnými tématy, které nicméně popisují z různých perspektiv. Cílem této části je tedy analyzovat a porovnat principy obou vyobrazených společností a ukázat, jak Huxley...
|
|
|
Rebelující ženské hrdinky v dystopických románech pro mladé
Drkošová, Sylvie ; Machek, Jakub (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Diplomová práce se věnuje populárnímu novodobému žánru dystopických románů pro mladé čtenáře, v nichž figurují ženské hlavní hrdinky bouřící se proti společenskému systému. Práce se bude soustředit zejména na knižní série Hunger Games a Divergence. Klade si za cíl blíže prozkoumat sociální kontext těchto románů: pokusí se zmapovat charakteristické rysy dystopických románů pro mládež a rebelujících hrdinek a zjistit, zda mohou do nějaké míry zpochybnit tradiční vnímání ženské role ve společnosti. Výzkumné otázky vycházející z analýzy přečtené literatury jsou zodpovězeny kvalitativní výzkumnou metodou rozhovorů se čtenářkami. Klíčová slova: dystopický román, Hunger Games, Divergence, hrdinky, gender
|
host ::
RSS.